Den 1: voda

Probouzím se ve čtyři ráno. Probouzí mě ohlášený a očekávaný déšť. Naštvaně se převaluji na bok a spím dál. To, že právě začalo celodenní dobrodružství, jsem si zatím neuvědomoval. Neměl jsem ani jak.

Dobrodrůžo začal tak kolem jedenácté, to jsem začal pociťovat "vlhkost" a taky už se mi nechtělo spát. Během vstávání jsem však zjistil, proč je tu tak vlhko. Voda. Byla všude, bohužel i tam, kde jsem ji nechtěl mít. Spacák, oblečení i sešit na poznámky či klíče od auta. Všechno pěkně mokré.

Nádhera.

Marně jsem v kempu pátral po místě, kde by se vše mohlo usušit. Navíc stále pršelo. Tak jsem alespoň použil ručník k tomu, abych usušil všechny loužičky co se ve stanu naschromáždili. No a pak jsem si všiml docela zásadního problému. Vrchní plachta se na několika místech dotýkala plachty vnitřní. Já vůl! Včera v noci, když jsem stan stavěl, jsem napínání plachty poněkud odbyl. Náprava byla na pár minut a tím jsem snad zastavil i vytváření dalších vodní lázní v mém stanu.

Oběd, no a pak světe div se, předpověď se změnila a odpoledne mělo být plné sluníčka :)

Zrušil jsem tedy své plány na výlet a rozhodl jsem se, že zůstanu v kempu, ostatně čajovat se tu také dá a číst tu taky můžu, no a začal jsem plánovat, jak vše usuším. Zde mi došlo, že by se mi vlastně hodil ten fén, který jsem zcela takticky a záměrně nechal v Praze na bytě. No prostě mě baví si věci komplikovat no. Roztáhl jsem tedy piknikovou deku (stejně se zítra bude v tom bahně a mokru nejspíše někde válet :) ), na ní jsem hodil spacák a hurá, provizorní sušící místo bylo na světě!

Zbytek mokrých věcí jsem tu různě rozvěsil po autě, druhé židli a tak.

Nastal čas na první čaj a první knihu.

Technicky vzato již to ale byla kniha druhá, včera ve stanu jsem úspěšně louskal mého oblíbeného Stopařova průvodce po galaxii :)

Světě div se, co nepřišlo po té. Sotva jsem dopil druhý šálek, zvedl se vítr. Né, nic mi neuletělo, to jen přicházela bouřka. A přišla tak rychle, že jsem tak tak vše uschlé stačil naházet do stanu, zavřít auto a poklidit stůl se židlemi. Přišel čas na test mé opravy. Je stan děravý a nebo jsem jen idiot, co neumí stavět stan?

Po pár minutách intenzivní bouřky přišla odpověď.

Půl na půl.

Z horní části stanu začalo vesele pokapávat a to takovým způsobem, že se před tím prostě nedalo schovat. Ukryl jsem alespoň oblečení a knihu a hodil si přes sebe ručník, abych minimalizoval další škody.

Bouřka samozřejmě netrvala věčně, ale na druhé kolo sušení už to nebylo. V dáli se totiž právě teď, chystá další bouřka a slunko je pod mrakem. Zbytek dneška tedy strávím tady, počasí na zítřek by se mělo hodně vylepšit a pak se tedy vydám někam na výlet za přírodou nebo nějakým rozpadlým hradem.

Přikládám ještě jeden hezký pohled z kempu :)

Zítra se zase ozvu, snad už s nějakým lepším zážitkem!